Mechanické vlastnosti plastu jsou charakterizovány různými materiálovými hodnotami. Nejdůležitější hodnoty jsou napětí v kluzu, pevnost v tahu, prodloužení při přetržení, E-modul pružnosti v tahu, krípový modul v tahu, pevnost v ohybu, tvrdost podle Brinella, Rockwellova a Shorova tvrdost, rázová houževnatost, koeficient tření, opotřebení kluzným třením.
Tažnost
 Tažnost, napětí na mezi kluzu a pevnost v tahu jsou charakteristické hodnoty pro mechanické zatížení plastů. Při mechanickém přetížení se plast poruší. Přitom se neplněné plasty chovají tažně a plněné plasty se chovají křehce.
Tažnost, napětí na mezi kluzu a pevnost v tahu jsou charakteristické hodnoty pro mechanické zatížení plastů. Při mechanickém přetížení se plast poruší. Přitom se neplněné plasty chovají tažně a plněné plasty se chovají křehce.
Houževnatý lom (tažný lom)
Tažný lom se vyskytuje převážně u neplněných plastů při mechanickém přetížení

\( σ_S =\) napětí na mezi kluzu
\( σ_R =\) pevnost v tahu
\( \varepsilon_S =\) poměrné prodloužení na mezi kluzu
\( \varepsilon_R =\) tažnost
Křehký lom
Křehký lom se převážně vyskytuje u plněných plastů při mechanickém přetížení.

\( σ_R =\) pevnost v tahu
\( \varepsilon_R =\) tažnost
Tažnost, napětí na mezi kluzu a pevnost v tahu 150 nejdůležitějších termoplastů a duroplastů naleznete v našich souborech technických listů.
E-modul pružnosti v tahu
E-modul pružnosti v tahu 150 nejdůležitějších Thermoplaste a Duroplaste naleznete v našem souboru technických listů.
Krípový modul v tahu
Krípový modul v tahu 150 nejdůležitějších termoplastů a duroplastů naleznete v našem souboru technických listů.
Pevnost v ohybu
 Pevnost v ohybu je pevnost 3 -bodového zatížení ohybu (viz. nákres)
Pevnost v ohybu je pevnost 3 -bodového zatížení ohybu (viz. nákres)
Pevnost v ohybu 150 hlavních Termoplastů a Duroplastů najdete v našem datovém listě.
Tvrdost podle Brinella
Tvrdost podle Brinella je odpor proti pronikání kulovitého tělesa.
Měřící metoda podle DIN 53 505/ISO 2039
Je měřena jako poměr vtlačovací síly k vytlačené vzniklé ploše. Podle DIN 505 je zkouška prováděna kalenou a leštěnou ocelovou kuličkou s průměrem 5 mm. Označení H358/30 znamená vtlačovací sílu ve výši 358 N a trvání zkoušky 30 sec.
Tvrdost podle Brinella 150 nejdůležitějších Thermoplaste a Duroplaste najdete v našem souboru listů technických údajů.
tvrdost podle Rockwella
Tvrdost podle Rockwella $ \ HR \ $ je měřena ocelovou kuličkou ve zkušebním vtisku a je bezrozměrová. V protikladu k Kugeldruckhärte, při které je měřena hloubka vtisku na základě zatížení, probíhá měření hloubky vtisku podle Rockwellovy metody podle stupnice na definovavé zkušební zatížení $ \ F \ $. Čím menší je hloubka vtisku, tím vetší je tvrdost plastu.
Trvalá hloubka vtisku $ \ h \ $ je odměřena a přímo přepočítána na tvrdost:
Existuje asi 30 stupňů tvrdosti. Z toho se uplatnily stupnice R, L a M pro různé rozsahy tvrdostí plastů. Leží-li podle této rovnice zjištěná tvrdost mimo rozmezí 50 a 115, tak se vybere jiná stupnice tvrdosti.
Metoda měření je předepsána v 
| Symbol | Zkušební zatížení $ \ F \ $ | Průměr koule | Oblast použití | |
|---|---|---|---|---|
| Jednotka | [–] | [N] | [mm] | [–] | 
| Stupnice tvrdosti R | HRR | 588,4 | 12,70 | měkké materiály | 
| Stupnice tvrdosti L | HRL | 588,4 | 6,35 | středně tvrdé materiály | 
| Stupnice tvrdosti M | HRM | 980,7 | 6,35 | tvrdé materiály | 
Tvrdost Shore
 Tvrdost podle Shore je měřena kontrolním hrotem. Měřítko pro tvrdost je hloubka vtisku, kde síla je spotřebována přes cejchovanou pružinu.
Tvrdost podle Shore je měřena kontrolním hrotem. Měřítko pro tvrdost je hloubka vtisku, kde síla je spotřebována přes cejchovanou pružinu.
Existují dva stupně tvrdosti:
- A-stupnice je určena pro měkké (pryžové) materiály, a je měřeno komolým kuželem.
- D-stupnice je určena pro tvrdší materiály, a je měřeno kuželem (hrot se zaoblenou špičkou, R = 0,1 mm).
Tvrdost podle Shore 150 nejdůležitějších Thermoplaste a Duroplaste naleznete v našem souboru technických listů.
Rázová houževnatost
Rázová houževnatost je míra schopnosti materiálu absorbovat energii rázu a úderu, bez lomu. Přitom je rázová pevnost součásti určena velkým počtem faktorů:
- tloušťky stěn
- tvar a velikost součásti
- teploty a
- rychlost rázu
Rázová houževnatost je měřena pomocí rázového kladiva. Rázová houževnatost je vypočtena jako poměr rázové práce a průřezu zkušebního tělesa (měrová jednotka kJ∕m² ).
Pro rázovou pevnost existují tři různé měřící metody.
Izod-rázová houževnatost. U Izod-rázové houževnatosti je zkušební těleso upnuto na výšku.
Charpy-rázové houževnatosti. U Charpy-rázové houževnatosti je drženo na obou koncích a doprostřed udeřeno. Materiály s velmi vysokou rázovou houževnatostí neprasknou.
Vrubová houževnatost. Vrubová houževnatost je měřena na zkušebním tělese s vrubem. Na základě koncentrace napětí leží hodnoty výrazně nízko. Vrubová houževnatost vypovídá o vrubové citlivosti materiálu. Izod-rázová houževnatost, Charpy-rázová houževnatost a vrubová houževnatost 150 nejdůležitějších termoplastů a duroplastů najdete v našem souboru technických listů.
Koeficient tření

Koeficient tření $ \ \mu \ $ představuje poměr třecího odporu $ \ F_R \ $ (třecí síla) k dostředivé síle $ \ F_N \ $ (normálová síla) při určité kluzné rychlosti $ \ v \ $ dvou ploch.
U plastů je zjišťována tato měřená hodnota vůči kalené oceli s drsností RZ = 2,4 mm, měrném tlaku mezi 0,15 a 1 MPa a kluzné rychlosti 0,5 m∕s .
Koeficient tření 150 nejdůležitějších termoplastů a duroplastů naleznete v našem souboru technických listů.
Smykové tření
Smykové tření v µm na 1 km kluzné dráhy v poměru k měrnému tlaku. Kluzný partner je kalená ocel s drsností 2,4 µm.
Smykové tření 150 nejdůležitějších termoplastů a duroplastů naleznete v našem souboru technických listů.
