Tvrdost podle Rockwella $ \ HR \ $ je měřena ocelovou kuličkou ve zkušebním vtisku a je bezrozměrová. V protikladu k Kugeldruckhärte, při které je měřena hloubka vtisku na základě zatížení, probíhá měření hloubky vtisku podle Rockwellovy metody podle stupnice na definovavé zkušební zatížení $ \ F \ $. Čím menší je hloubka vtisku, tím vetší je tvrdost plastu.
Trvalá hloubka vtisku $ \ h \ $ je odměřena a přímo přepočítána na tvrdost:
Existuje asi 30 stupňů tvrdosti. Z toho se uplatnily stupnice R, L a M pro různé rozsahy tvrdostí plastů. Leží-li podle této rovnice zjištěná tvrdost mimo rozmezí 50 a 115, tak se vybere jiná stupnice tvrdosti.
Metoda měření je předepsána v 
| Symbol | Zkušební zatížení $ \ F \ $ | Průměr koule | Oblast použití | |
|---|---|---|---|---|
| Jednotka | [–] | [N] | [mm] | [–] | 
| Stupnice tvrdosti R | HRR | 588,4 | 12,70 | měkké materiály | 
| Stupnice tvrdosti L | HRL | 588,4 | 6,35 | středně tvrdé materiály | 
| Stupnice tvrdosti M | HRM | 980,7 | 6,35 | tvrdé materiály | 
